Číslo žádosti: 3212400001

Zde si můžete prohlédnout aktuální výsledky měření v interaktivní mapě

Projekt byl předložen v rámci výzvy „SGS-2 SVALBARD“ pro předkládání žádostí o podporu, která se zaměřuje na monitoring a identifikaci místního znečištění ovzduší zapříčiněného lokálními topeništi z programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“ financovaného z Norských fondů 2014–2021.

Uvedený projekt byl následně doporučen Radou fondu a poté schválen ministrem životního prostředí k financování z Programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“ podporovaného z Finančního mechanismu Norska 2014 – 2021 v rámci Výzvy č. SGS-2 SVALBARD“.

ÚVODNÍ INFORMACE

Identifikace žadatele projektu:

Název:                       Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Právní forma:          vysoká škola – veřejná, státní

IČ:                               61989100

Adresa:                     tř. 17. listopadu 2172/15, Ostrava Poruba

Identifikace partnerů projektu:

Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska, Hlavní 1a/147, Český Těšín

HARMONOGRAM PROJEKTU

Termín zahájení: 1. 5. 2023

Termín ukončení: 30. 4. 2024

Délka realizace: 12 měsíců

PŘEDPOKLÁDANÉ NÁKLADY PROJEKTU

• 2 576 100,00 Kč vč. DPH

PROČ PRÁVĚ TENTO PROJEKT?

VŠB TU Ostrava se věnuje problematice senzorů více než 5 let. Mezi první úspěchy lze počítat úspěšné dokončení projektu na vytvoření senzorové sítě pro identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší. Projekt odborně naváže na zkušenosti z dříve realizovaných projektů a umožní několika obcím na česko-polské hranici pravidelný monitoring v souladu s potřebami státní správy.
Svým obsahem tento projekt také naváže na projekt i-AIRP’s, v jehož rámci jsou identifikovány zdroje znečišťování a následně na základě příčin stanoveny akční plány pro řešení lokálních problémů zapojených obcí. Vzhledem k tomu, že VŠB je zkušený provozovatel, který je schopen provozovat síť s vysokým počtem jednotlivých senzorů (řádově stovky), bude navrhovaná síť obsahovat 30 senzorů PMx (+6 QC) a 3 meteosoupravy pro sledování směru a rychlosti větru, teploty a tlaku. Uvedený systém bude monitorovat vždy 3 oblasti s lokálními topeništi najednou. Veškerá data budou přenášena do MySQL databáze a dále zobrazována ve formě bodů, ploch a grafů. Data bude možné exportovat pro další zpracování. Každé měřené místo bude mít založeno kartu (lokalizace, popis, fotografie), systém bude ukládat také informace o senzorech, zejména validační faktory stanovené na počátku a v průběhu monitoringu. Jakost měření bude hlídána automaticky i operátorem. Výstupy pro veřejnost budou srozumitelné tj. barevný semafor, jednoduché interpretace.

CO JE CÍLEM PROJEKTU?

Cílem je vybudování online monitorovacího systému, který bude důsledně kontrolován akreditovanou laboratoří VŠB-TUO. Monitorovací systém bude provozován pro obce na česko-polské hranici sdružené v rámci partnera projektu – Regionálního sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska. Naměřená data budou přenášeny do veřejného portálu, kde budou srozumitelně interpretovány veřejnosti, včetně archívu. Pro odborníky bude software obsahovat řídící část pro kontrolu, hodnocení a interpretace.

JAKÉ AKTIVITY BUDOU V PROJEKTU REALIZOVÁNY?

Projekt má 4 základní aktivity.
KA1 – výběr odpovídajícího hardware – 36 senzorů PMx a 3 meteosystémy. VŠB má bohaté zkušenosti se senzory různých výrobců a výběr proběhne na základě zadání veřejné zakázky.

KA2 – softwarové rozhraní, základ tohoto rozhraní VŠB již vlastní a aktivita předpokládá úpravu grafického a informačního rozhraní. Pro monitoring bude zřízen web s informacemi o projektu a on-line zobrazením hodnot.

KA3 – samotný monitoring v zapojených obcích RSTS s měřením minimálně 225 dnů z 365, zbytek je určen na stěhování a údržbu systému.

KA4 – komunikace výsledků monitoringu podle komunikačního plánu, včetně spolupráce se samosprávou, státní správou a veřejností.

JAKÉ JSOU PLÁNOVANÉ VÝSTUPY A VÝSLEDKY PROJEKTU?

Výstupy jsou zaměřeny na informování veřejnosti pomocí on-line webového portálu, dále na hlubší využití státní správou/samosprávou např. pro územní plánování, edukaci, podporu kotlíkových dotací, ekologických projektů atd. Poslední výstup je pro odborníky, kteří potřebují informace o stabilitě senzorů, jejich kontrole, správnosti a přesnosti měření nebo pro zvláštní interpretace dat. V databázi s výsledky budou dostupné i informace o souměření s referenčními nebo ekvivalentními metodami. Každý senzor bude od počátku použití jednoznačně identifikován ID ve vazbě na výrobní číslo ke sledování spolehlivosti, poruchovosti, odchylek, atd. Software bude obsahovat historii validace vázanou na ID senzoru. Každý rok/kampaň bude připravena zpětná zpráva s popisem sítě, použitých senzorů, způsobů a výsledků kontroly způsobů i důvodů interpretace, servisních činností – pro odborné účely.